Cíle žákovského parlamentu
- zprostředkovávat výměnu informací mezi žáky, učiteli, vedením školy a zaměstnanci školy
- řešit připomínky a návrhy žáků na zlepšení chodu školy
- aktivně se zapojovat do akcí školy
- připravovat a realizovat akce, které navrhnou žáci školy (zejména kulturní, sportovní, vzdělávací)
- objasňovat potřebu dodržování školního řádu
- zlepšovat dovedností členů parlamentu (komunikační, sociální, organizační, týmová spolupráce)
Volby do parlamentu
Žákovský parlament tvoří žáci od 5. do 9. ročníku a to vždy 2 zástupci z každé třídy. Žáci jsou voleni ve své třídě v tajné volbě během prvního týdne školního roku.
Členství v parlamentu
Členství v parlamentu je dobrovolné, trvá 1 školní rok a o tuto pozici v parlamentu se žák může ucházet každý rok.
Člen parlamentu:
- se účastní pravidelně schůzí parlamentu (nebo musí být řádně omluven u předsedy či místopředsedy)
- vyjadřuje názory, předkládá návrhy a požadavky své a své třídy
- informuje pravidelně a pravdivě svou třídu o dění na parlamentu
- plní zadané úkoly a aktivně se podílí na akcích parlamentu i celé školy
- svým chováním reprezentuje školu i třídu a je příkladem svým spolužákům
- dodržuje školní řád a zná jeho podstatu
Kterýkoli člen žákovského parlamentu může být odvolán a to na návrh člena žákovského parlamentu, koordinátora žákovského parlamentu či vedení školy. Žák může být odvolán z důvodu neplnění členských povinností či porušení školního řádu. Místo odvolaného člena bude zvolen nový žák ze stejné třídy.
Struktura žákovského parlamentu
Předseda parlamentu
- zastupuje všechny žáky (především v komunikaci s vedením školy)
- řídí jednání parlamentu, vede diskusi
Místopředseda
- úzce spolupracuje s předsedou
- zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti
Tiskový mluvčí
- vyhlašuje důležité informace a aktuality ve školním rozhlase
- navštěvuje 1. - 4. třídy a informuje žáky o dění ve žákovském parlamentu
Nástěnkář
- má na starosti nástěnku žákovského parlamentu
(informace o konání schůzek, informace o průběhu konaných či budoucích akcích)
Kronikář
- dokumentuje akce, které žákovský parlament pořádal nebo do kterých se zapojil (článek, fotky)
Koordinátor žákovského parlamentu
- pedagog, který je jmenován ředitelem školy
- účastní se schůzí žákovského parlamentu, koriguje a kontroluje jeho činnost
- nemá hlasovací právo (pouze poradní a doporučující hlas)
Fungování žákovského parlamentu
První schůzi žákovského parlamentu svolává koordinátor.
Parlament se schází jednou za dva týdny v určený den a dobu (v případě potřeby častěji).
Schůzi svolává předseda, koordinátor nebo vedení školy.
Parlament je způsobilý odhlasovat projednávanou věc za přítomnosti nadpoloviční většiny členů (musí však být přítomen alespoň jeden zástupce z ročníku). Hlasuje se veřejně, zdvižením ruky.
Schůzi řídí předseda parlamentu. Vždy je zde přítomen koordinátor žákovského parlamentu, který může do jednání vstupovat a korigovat jej.
Žákovský parlament má právo zvát na svá jednání hosty.