Stanovy

Cíle žákovského parlamentu

  • zprostředkovávat výměnu informací mezi žáky, učiteli, vedením školy a zaměstnanci školy
  • řešit připomínky a návrhy žáků na zlepšení chodu školy
  • aktivně se zapojovat do akcí školy
  • připravovat a realizovat akce, které navrhnou žáci školy (zejména kulturní, sportovní, vzdělávací)
  • objasňovat potřebu dodržování školního řádu
  • zlepšovat dovedností členů parlamentu (komunikační, sociální, organizační, týmová spolupráce)

 

Volby do parlamentu

Žákovský parlament tvoří žáci od 5. do 9. ročníku a to vždy 2 zástupci z každé třídy. Žáci jsou voleni ve své třídě v tajné volbě během prvního týdne školního roku.

 

Členství v parlamentu

Členství v parlamentu je dobrovolné, trvá 1 školní rok a o tuto pozici v parlamentu se žák může ucházet každý rok.

Člen parlamentu:

  • se účastní pravidelně schůzí parlamentu (nebo musí být řádně omluven u předsedy či místopředsedy)
  • vyjadřuje názory, předkládá návrhy a požadavky své a své třídy
  • informuje pravidelně a pravdivě svou třídu o dění na parlamentu
  • plní zadané úkoly a aktivně se podílí na akcích parlamentu i celé školy
  • svým chováním reprezentuje školu i třídu a je příkladem svým spolužákům
  • dodržuje školní řád a zná jeho podstatu

Kterýkoli člen žákovského parlamentu může být odvolán a to na návrh člena žákovského parlamentu, koordinátora žákovského parlamentu či vedení školy. Žák může být odvolán z důvodu neplnění členských povinností či porušení školního řádu. Místo odvolaného člena bude zvolen nový žák ze stejné třídy.

 

Struktura žákovského parlamentu

Předseda parlamentu

  • zastupuje všechny žáky (především v komunikaci s vedením školy)
  • řídí jednání parlamentu, vede diskusi

Místopředseda

  • úzce spolupracuje s předsedou
  • zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti

Tiskový mluvčí

  • vyhlašuje důležité informace a aktuality ve školním rozhlase
  • navštěvuje 1. - 4. třídy a informuje žáky o dění ve žákovském parlamentu

Nástěnkář

  • má na starosti nástěnku žákovského parlamentu

(informace o konání schůzek, informace o průběhu konaných či budoucích akcích)

Kronikář

  • dokumentuje akce, které žákovský parlament pořádal nebo do kterých se zapojil (článek, fotky)

Koordinátor žákovského parlamentu

  • pedagog, který je jmenován ředitelem školy
  • účastní se schůzí žákovského parlamentu, koriguje a kontroluje jeho činnost
  • nemá hlasovací právo (pouze poradní a doporučující hlas)

 

Fungování žákovského parlamentu

První schůzi žákovského parlamentu svolává koordinátor.
Parlament se schází jednou za dva týdny v určený den a dobu (v případě potřeby častěji).
Schůzi svolává předseda, koordinátor nebo vedení školy.
Parlament je způsobilý odhlasovat projednávanou věc za přítomnosti nadpoloviční většiny členů (musí však být přítomen alespoň jeden zástupce z ročníku). Hlasuje se veřejně, zdvižením ruky.
Schůzi řídí předseda parlamentu. Vždy je zde přítomen koordinátor žákovského parlamentu, který může do jednání vstupovat a korigovat jej.
Žákovský parlament má právo zvát na svá jednání hosty.