Stanovy

Cíle žákovského parlamentu

zprostředkovávat výměnu informací mezi žáky, učiteli, vedením školy a zaměstnanci školy
řešit připomínky a návrhy žáků na zlepšení chodu školy
aktivně se zapojovat do akcí školy
připravovat a realizovat akce, které navrhnou žáci školy (zejména kulturní, sportovní, vzdělávací)
objasňovat potřebu dodržování školního řádu
zlepšovat dovedností členů parlamentu (komunikační, sociální, organizační, týmová spolupráce)

Volby do parlamentu

Žákovský parlament tvoří žáci od 5. do 9. ročníku a to vždy 2 zástupci z každé třídy. Žáci jsou voleni ve své třídě v tajné volbě během prvního týdne školního roku.

Členství v parlamentu

Členství v parlamentu je dobrovolné, trvá 1 školní rok a o tuto pozici v parlamentu se žák může ucházet každý rok.

Člen parlamentu

se účastní pravidelně schůzí parlamentu (nebo musí být řádně omluven u předsedy či místopředsedy)

vyjadřuje názory, předkládá návrhy a požadavky své a své třídy
informuje pravidelně a pravdivě svou třídu o dění na parlamentu
plní zadané úkoly a aktivně se podílí na akcích parlamentu i celé školy
svým chováním reprezentuje školu i třídu a je příkladem svým spolužákům
dodržuje školní řád a zná jeho podstatu

Kterýkoli člen žákovského parlamentu může být odvolán a to na návrh člena žákovského parlamentu, koordinátora žákovského parlamentu či vedení školy. Žák může být odvolán z důvodu neplnění členských povinností či porušení školního řádu. Místo odvolaného člena bude zvolen nový žák ze stejné třídy.

Struktura žákovského parlamentu

Předseda parlamentu

zastupuje všechny žáky (především v komunikaci s vedením školy)
řídí jednání parlamentu, vede diskusi

Místopředseda

úzce spolupracuje s předsedou
zastupuje předsedu v jeho nepřítomnosti

Tiskový mluvčí

vyhlašuje důležité informace a aktuality ve školním rozhlase
navštěvuje 1. – 4. třídy a informuje žáky o dění ve žákovském parlamentu

Nástěnkář

má na starosti nástěnku žákovského parlamentu

(informace o konání schůzek, informace o průběhu konaných či budoucích akcích)

Kronikář

dokumentuje akce, které žákovský parlament pořádal nebo do kterých se zapojil (článek, fotky)

Koordinátor žákovského parlamentu

pedagog, který je jmenován ředitelem školy
účastní se schůzí žákovského parlamentu, koriguje a kontroluje jeho činnost
nemá hlasovací právo (pouze poradní a doporučující hlas)

Fungování žákovského parlamentu

První schůzi žákovského parlamentu svolává koordinátor.
Parlament se schází jednou za dva týdny v určený den a dobu (v případě potřeby častěji).
Schůzi svolává předseda, koordinátor nebo vedení školy.
Parlament je způsobilý odhlasovat projednávanou věc za přítomnosti nadpoloviční většiny členů (musí však být přítomen alespoň jeden zástupce z ročníku). Hlasuje se veřejně, zdvižením ruky.
Schůzi řídí předseda parlamentu. Vždy je zde přítomen koordinátor žákovského parlamentu, který může do jednání vstupovat a korigovat jej.
Žákovský parlament má právo zvát na svá jednání hosty.