Již od prvního školního dne, kdy jsme se dozvěděli, že budeme letos staršími patrony prvňáčků, jsme se těšili na naše první velké společné setkání. A to se uskutečnilo ve středu 4. 9., protože jsme dostali velice příjemný úkol – provést prvňáky celou školou a ukázat jim důležitá místa. Měli jsme dobrou náladu a rozhodli se, že dětem předvedeme malý vtípek. Využili jsme toho, že máme ve třídě dvojčata, která jsou si velmi podobná. Dětem jsme řekli, že jim ukážeme, jak rychlí dokážou šikovní deváťáci být. Jeden z bratrů – Pavel – odešel za dveře s tím, že než děti napočítají do tří, vrátí se úplně jinak oblečený. Za dveřmi už čekal druhý z bratrů, Radim, který vběhl do třídy dříve, než prvňáčci stačili vykřiknout : „Tři!“ Kousek jsme jim předvedli dvakrát a bavili jsme se jejich nelíčeným úžasem. Když pak prvňáčci uviděli Pavla a Radima vedle sebe, smáli se stejně jako my.
Poté jsme si již prvňáčky rozebrali a vydali se prozkoumávat školu. V tu chvíli ji doslova zaplnily malé děti pod vedením deváťáků. Poctivě jsme prošli školu křížem krážem a s malými kamarády si povídali. Nejvíc je zaujala tělocvična. Největší zklamaní pro ně naopak bylo, že nemohli nakouknout do třídy 9.B, protože ji paní učitelka zamkla. Ale tu uvidí příště, kdy je k nám pozveme na návštěvu. Podle úsměvů jsme usoudili, že se jim naše průvodcovství líbilo. Jejich rozzářené tvářičky, když se s námi ti malí loučili, nám byly odměnou.
Petra a Pavel, 9.B