Koncem září a první dva dny v říjnu probíhalo adaptační soustředění 6.tříd, jehož cílem bylo stmelování třídních kolektivů, poznávání se navzájem a stanovení pravidel komunikace a společného soužití ve třídě. Adaptační kurz probíhal tři dny v Brně v Lanovém centru Proud.
Nejprve jsme hráli hry, ve kterých jsme se snažili o spolupráci – takže jsme například chvíli byli „ekozáchranáři“ a sbírali jsme odpadky v zamořeném území, nebo jsme se snažili jako konstruktéři sestavit modely pro „vajíčkové kosmonauty“. Nehádat se a domluvit – to byl jeden z nejtěžších úkolů. Sestavili jsme jednoduchá pravidla, která jsme společně podepsali a budeme se snažit je dodržovat i během celého roku (nehádat se, respektovat ostatní, chovat se k druhým tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám).
Druhý den byl pro nás nejzajímavější, protože nám lektoři vysvětlili, jak se leze po lanech, jak je důležité mít svého „jističe“ a pro jistotu ještě „záložního jističe“. Nasadili jsme si helmy na hlavu a začali šplhat. Tady to už bez vzájemné důvěry a domluvy nebylo možné vůbec. Někteří z nás se dostali až do 12-ti metrové výšky a odtud jsme je pomalu spouštěli na zem. Na pohled z výšky určitě nikdo z nás nezapomene. Podařilo se nám také společně vyluštit labyrint, naplnit studnu a v závěru i otevřít truhlu s pokladem (skvělý popcorn a tatranky).
Poslední den jsme hráli hry s gumovou slepicí Máňou a učili ji létat. Pak jsme zkoušeli „Pád důvěry“ – jeden vždy skákal do náruče ostatních, kteří ho museli zachytit. Celý adapťák jsme zakončili pozitivními vzkazy, které jsme si navzájem psali na památku.
Celé to bylo super (včetně obědů – pizza, řízek) a moc jsme si to užili. Překvapilo nás, že kluci můžou mluvit s holkama a dokonce společně hrát i hry. Zjistili jsme, že máme třídu, ve které jsou bezva lidi, na které je možné se spolehnout.
Za celou 6.A napsaly Mína, Lucka, Eva, Maru, Sabča a paní učitelka třídní.